Stránky o hře Stronghold a dalších verzí

Tato stránka je jenom o hře Stronghold a dalších verzích hry Stronghold.

Stronghold Legends

Pojďme se oprostit od nudných historických faktů, protože na scénu přicházejí nejrůznější pohádkové bytosti a kouzla. Ekonomická a bojová část přidala na tempu a dobývání hradů už není, co bývávalo. Povedlo se osvěžit zavedený koncept série Stronghold?


Už více jak pět let uběhlo od vydání prvního dílu Strongholdu, ve kterém měli dobyvační hráči příležitost vychutnat si obléhání hradů se vším, co k tomu patří. Propracovaná ekonomická část, několik možných způsobů opevnění, nejrůznější pasti a v podstatě celý bojový systém udělali z této hry skutečný pojem. Středověk byl v té době v módě hlavně díky druhému dílu Age of Empires a po datadisku Crusader následovalo vloni regulérní pokračování, které už tolik ovací tvůrcům nepřineslo. Vývojáři z Firefly Studios tudíž dlouho neotáleli a jako bokovku vedle důležitějšího CivCity: Rome vytvořili samostatně spustitelného nástupce, který je plný mytologických bytostí a dávných legend. Z původního ekonomického modelu toho mnoho nezbylo, prostor dostala především bojová část a Stronghold se tak přiblížil klasickým RTS více než kdy jindy.

 Artuš opět na scéně
Hra přináší celkem tři samostatné kampaně a po odehrání několika misí v kůži krále Artuše se odemknou tažení za Siegfrieda, slavného drakobijce, a Vlada III., valašského knížete, známého spíše pod přídomky Dracula nebo Narážeč na kůl. Příběhová část se alespoň trochu drží historických faktů a například v kampani za krále Artuše se vašim hlavním posláním stane obrana Británie před agresivními Sasy. Ke slovu se však přeci jenom dostanou především legendy, takže nebude chybět kouzelník Merlin nebo vznešení rytíři kulatého stolu.


Náplň misí už tolik pestrá není a vždy se jedná o vybudování potřebného ekonomického zázemí, jež dokáže bezpečně zásobit vaše válečná tažení proti nepříteli. Pryč jsou doby prvního Strongholdu, kdy jste v úvodních několika misích nevytáhli paty z hradu a pouze se zaměřovali na výstavbu či obranu vašeho království.

S tímto faktem nejspíš souvisí zmizení oblíbeného Sandbox módu, ve kterém jste se téměř nestarali o trénování jednotek a pouze mírumilovnou cestou rozšiřovali hranice svého území. Co naplat, že přibyla trojice skirmishových tažení, jež se téměř neliší od jednotlivých map ze standardního skirmish režimu. Vytrácí se tak motivace tyhle mise dohrávat, což ostatně platí i pro kampaň. Ta vám zabere spoustu času pouze v případě, že vám nevadí opakující se náplň misí.

 Kámen ke kameni 
Jádro původního Strongholdu naštěstí zůstalo zachováno a kromě těžení několika surovin se musíte starat o vybírání daní. Podle toho, jak vysokou laťku v jejich případě nastavíte, se odvíjí vaše oblíbenost (body cti), kterou můžete korigovat třeba zvednutím přídělů jídla. A proč se vlastně vyplatí hrát si na dobráka a nebýt za tyrana po vzoru Black and White?

Podle oblíbenosti se totiž určuje, kolik nových vesničanů neboli potencionálních pracantů přijde do vašeho království, ale hlavně za tyto body můžete do své armády verbovat rytíře se speciálními schopnostmi. Komu by se nehodila možnost sežehnout blesky skupinku nepřátelských vojáků, bořit hezky z dálky hradby nebo vyčarovat čtveřici unikátních jezdců či rovnou mohutného draka? 


Vzhůru do boje


Kvůli tomu, že není tolik kladen důraz na ekonomickou část, dostává boj daleko větší prostor. Tím pádem jsem čekal, že si tvůrci s válčením opravdu vyhrají. Skutečnost bohužel není tak růžová a pokud začnu z kteréhokoliv konce, vždy najdu spoustu chyb ať už technického rázu nebo přehmaty v konceptu.

Odlišnosti v armádách již zmiňované trojíce panovníků jsou skutečně minimální a disponují téměř identickými jednotkami. Tvůrci vůbec nehleděli na rozdílné národnosti nebo téměř tisíc let vývoje, které uběhly od dob krále Artuše až po Vlada III. Tento fakt je zde symbolizován maximálně jiným erbem na štítech. Situaci trochu zachraňují mytologické jednotky, které jsou pro každého vládce unikátní. Trollové, kouzelníci, trpaslíci, ledoví obři, vlkodlaci, čarodějnice na košťatech a mnoho dalších rozšíří řady vašeho vojska.

Pomoc je to na první pohled rozhodně vítaná. Perfektně jsou odvedeny efekty, kdy horský troll s lehkostí sobě vlastní vytrhává kusy hradeb a nahradí tak nejeden obléhací stroj, mezi nimiž ani tentokrát nechybí katapulty, trebuchety nebo obléhací věže. Háček s legendárními tvory spočívá v jejich malé výdrži vůči klasickým jednotkám - majestátný drak se v mžiku rozplyne po střetu se skupinkou lučištníků. Sen o slušné vybalancovanosti je rázem v tahu.


Žádná sláva to není ani co se týká umělé inteligence, která se snaží nacházet nejslabší místa ve vašem opevnění. Není jí to nic platné, pokud vinou špatného pathfindingu například rozměrnější jednotky nedokáží překročit most a místo toho, aby vyzkoušely jinou cestu, neustále popocházejí tam a zpátky. Zbytečná chyba se nachází také ve formacích, kdy rychlejší jezdectvo nedrží krok s pomalejšími pěšáky a na místo určení dorazí zbytečně s předstihem.

Grafické hody se nekonají
Stronghold Legends využívá toho samého enginu, jako rok a půl starý druhý díl, který ani ve své době svým vizuálním zpracováním příliš neoslňoval. Stále ještě se dá mluvit o solidním vzhledu opevnění, budov nebo samotných hradů, jestliže však zazoomujete na jednotky, poznáte, že pověstný zub času skutečně zapracoval. To samé se vztahuje i na okolní vegetaci či efekty. Podle všeho se nezlepšila ani optimalizace enginu a na sestavě Core2 Duo E6300, 2GB RAM, Radeon X1900 GT běželo vše na plné detaily okolo 30-40 fps za vteřinu. Minimální požadavky přitom začínají na 1,6GHz, 512MB RAM a 64MB grafické kartě.

Multiplayer obsahuje vedle tradičního deatmatche velice zajímavý režim King of the Hill, kde se snažíte po určitou dobu udržet dorážejícího soupeře od posvátného kopce uprostřed mapy. Hra více hráčů je opět jednou z lepších stránek Strongholdu, protože podobné dobývání hradů si jen tak v každé hře nezažijete. Na každé z celkem 24 map se můžou utkat až čtyři hráči.

Smutný konec pohádky

Dva díly Strongholdu nasadily kvalitativní laťku vysoko. Oproti nim je Stronghold Legends pouze horkou jehlou ušitý titul, který se snaží pod rouškou relativně neokoukaných mythologických bytostí schovat řadu svých nedostatků. Co naopak mluví ve prospěch hry je stále ne úplně všední budovatelská část, multiplayer, spousta různých kouzel, svět plný hrdinů a roztodivných tvorů. Věrní fanoušci série by však raději měli tento díl mílovými kroky obejít a doufat v plnohodnotné pokračování. Jejich dobyvatelské choutky bohužel Stronghold Legends neuspokojí. Všichni ostatní mají před sebou lehce podprůměrnou RTS, která navíc stojí plnou cenu (za mnohem více sednoucí pětistovku bychom se na hru dívali jinak).

 
Tato stránka je jenom o hře Stronghold a dalších verzích hry Stronghold.